Ptala se mne nedávno jedna má klientka.

A dodala, že ji teď tato myšlenka pronásleduje docela často. Zajímal by ji proto názor psycholožky.

Cítila jsem v té otázce obrovskou tíži, tlak, zodpovědnost a prosbu o naději.

Vím, že daná žena není sama, kdo si tuto otázku klade. Vím, že není jedinou matkou, která se strachuje, aby své děti nepoškodila. Vím, že nás, které pochybujeme, zda děláme pro své děti dost, je nespočet.

Odpověď je naštěstí plná naděje.

V životě je velmi málo věcí, které by nešly napravit.

 

Význam raného věku

Je pravda, že čím jsme mladší, tím jsme zranitelnější, a to, co se nám děje, se do nás zarývá hlouběji a má to silnější účinek než to, co zažijeme později v životě.

To se však děje nejen s tím negativním, ale i s tím pozitivním.

Čím více lásky, důvěry, porozumění svému dítěti zkraje života dáme, tím pevnější základ v něm vybudujeme. S pevným základem, s důvěrou v život a v sebe, s pevnou vazbou k matce a k dalším blízkým osobám je dítě schopno snáz čelit i velmi náročným situacím. Snáz se pak vypořádá s jakýmkoli stresem i s našimi chybami, které činíme všechny.

 

Je těžké obecně říci, co koho poškodí a v jaké míře

Je hodně těžké předem říci, co koho poznamená a jak moc. Naše psychika je složitá a nelze na ní použít jednoduchý fyzikální vzoreček, dle kterého bychom vypočetly, co a v jakém rozsahu dítě poškodí a do jaké míry. Je tady tolik faktorů ve hře.

Například u křičení záleží, jak moc je dítě vystavěno křiku, jak intenzivnímu, v jakých situacích se na něj křičí, jak je staré, jak je citlivé, i jak vypadají ostatní podmínky, ve kterých žije, a vztahy, které s blízkými osobami má.

Obecně platí, že čím více pozitivních interakcí oproti negativním dítě s matkou má, tím méně hrozí, že by jej ojedinělá negativní událost poznamenala. Pokud tedy není nějak extra dramatická.

 

Pečujme o vztahy s dětmi a vyvažujme negativa pozitivním

Pěstujme tedy se svými dětmi dobré vztahy. Věřím, že o to se snažíme asi všechny. Co konkrétně ale dělat? Objímejme je, mazleme se s nimi, hrajme si s nimi, věnujme jim svou pozornost a svůj čas. Jednejme s nimi co nejvíce s respektem, porozuměním a láskou. To je dobrá prevence, aby je ani vyhrocenější neshody či konflikty nepoškodily.

Lze napravit rodicovske chyby?

Pečujme o vztah se sebou samou

Přijměme chyby jako součást života

Mějme zároveň na paměti, že všechny děláme chyby. Žádná z nás není ideální matkou. Naše děti to po nás ani nechtějí. Ony dokonce potřebují vidět naše chyby. Potřebují se naučit, jak s nimi zacházet. A jak se to naučit lépe než následovat vzor, který mají ve svých rodičích? Chyby jsou součástí života. Bez chyb se nemůžeme vyvíjet ani růst.

Odpusťme si

Tak si je odpusťme. Odpusťme si, že nejsme dokonalé.

Děláme to nejlepší

Děláme v každý moment to nejlepší, co umíme a čeho jsme právě schopny. Víc nemůžeme. Přijměme to tak.

Nesnímá to z nás zodpovědnost za naše činy. Neznamená to, že se nemáme snažit růst a vyvíjet se. Přílišné výčitky svědomí a pocity viny však ničemu nepomohou. Jen nám ubírají energii a blokují náš růst.

Ano, je dobré se z chyb poučit. Nedělat stejnou chybu stále dokola znova a znova. Poučit se však lze i bez trestání se pocity viny.

Pokud chceme něco napravit, nejlepší cesta je to nejprve přijmout.

Přijměte, že vám občas ujedou nervy a křičíte. Odpusťte si to a vězte, že i tak můžete být dobrou mámou. Už jí jste. Jste ta nejlepší máma pro své děti! Už teď. Právě teď. A v každou další chvíli.

Pracujme na sobě, učme se zacházet se svým hněvem, se svými zdroji, se svými limity, ale s láskou k sobě a ke svým dětem, z radosti objevování a růstu, nikoli v úzkosti, strachu, pocitech viny a zavržení.

 

Závěr

Ne, není pravda, že vše, co u dětí napácháme do tří let, už nenapravíme. Leccos lze napravit.

Po některých ránách mohou zůstat jizvy, dříve zraněné části mohou být navždy křehčí, ale některá spojení mohou naopak náročné situace učinit silnějšími a odolnějšími.

Hlavně ale děláme v každém okamžiku to nejlepší, co umíme. Přijměme to tak. Odpusťme si svoji nedokonalost a mějme se rády takové, jaké jsme. Když dokážeme dát dostatek lásky sobě, můžeme ji dát dostatek i našim dětem. A láska je schopna napravit leccos.

Pro podporu přijímání všeho, co je, odpuštění si a procítění sebe samé jako dobré mámy jsem pro vás vytvořila meditaci Dobrá máma. Využívá práci s tělem, s nervovým systémem a má moc napojit vás na vaši vnitřní sílu. Více o ní najdete zde.

Pavla Kupčo

Psycholožka, bodyterapeutka a matka. Na základě svých zkušeností (osobních i profesních) pomáhá ženám lépe zvládat jejich emoce, aby nemusely bouchat vzteky a křičet na své děti. Pomáhá jim zažívat více klidu, lásky a harmonie.

K přijetí, prožití a transformaci hněvu používá nejen techniky práce s myslí, ale i s tělem. Zahrnutí těla umožňuje rychlejší a efektivnější změny.

Inspiruje, jak růst se svými dětmi i se svým hněvem.

Je autorkou e-booku Papiňák pod kontrolou: Jak přestat křičet na své dítě, meditace Dobrá máma a on-line kurzu Jak méně křičet a žít ve větší harmonii se sebou samou i se svými dětmi.

Její příběh si můžete přečíst zde.

Chcete se podělit o své dojmy a zkušenosti? Máte dotaz? Pište do komentářů:

comments

Níže zadejte své křestní jméno a e-mail

 

Pošlu Vám e-book Z bouchajícího papiňáku laskavou mámou. A spolu s ním získáte i pravidelnou dávku inspirace, jak žít šťastněji a vyrovnaněji (nejen) s dětmi.

 

 

Váš e-book už je na cestě k vám!