Hněv známe všechny. Hněv při výchově kluků některé z nás. Očekávám, že vy, které čtete tyto řádky, nějakého kluka doma máte, a proto si vás téma přitáhlo.
V čem je to jiné, máte-li (jen samé) kluky? A jak se to váže k hněvu? Prožívají kluci hněv jinak? A co mámy kluků?
To je téma, na které jsem vedla rozhovor s Kateřinou Venzarovou, maminkou 3 kluků a autorkou knihy Mámou ve světě kluků: Jak nechat syny vyrůst v muže a zůstat přitom ženou.
Katka provází ženy klučičím světem a ukazuje jim, jak proplouvat klučičím světem plným stříleček a bitev a zároveň si uchovávat svou ženskou energii.
Jak to udělat? Co jí v tom pomáhá? Vše se dozvíte v následujícím rozhovoru.
Katky jsem se ptala:
- Jaké to má specifika mít doma jen samé chlapy?
- V čem je výchova kluků jiná od výchovy holek?
- Jakou roli v tom hraje hněv?
- Je třeba na kluky víc křičet, resp. dá se vychovávat kluky bez křiku?
- Co ona a hněv, příp. křičení na děti?
- Co jí pomáhá hněv zvládat?
A Katka mluvila nejen o klucích a o hněvu, ale také třeba o hranicích.
A v rozhovoru dává i praktické tipy. Dozvíte se například, jak si doplnit ženskou polaritu, když jsou u vás doma muži v převaze (ale daný tip se hodí dle mne pro každou z nás), jak může fungovat dobře zvolené heslo. A zmiňuje i jednu skvělou techniku z knihy Tři pilíře ke kultivaci klučičí divokosti: Prevence agresivity mladých raubířů.
Rozhovor si pusťte zde:
Pokud se chcete stát laskavější mámou (nejen pro své syny) a naučit se lépe zacházet s hněvem, ráda vám budu průvodkyní.
K přijetí, prožití a transformaci hněvu používá nejen techniky práce s myslí, ale i s tělem. Zahrnutí těla umožňuje rychlejší a efektivnější změny.
Inspiruje, jak růst se svými dětmi i se svým hněvem.
Je autorkou e-booku Papiňák pod kontrolou: Jak přestat křičet na své dítě, meditace Dobrá máma a on-line kurzu Jak méně křičet a žít ve větší harmonii se sebou samou i se svými dětmi.
Její příběh si můžete přečíst zde.
