Ten, kdo mne zná dlouho osobně, či ten, kdo četl můj příběh, ví, že jsem se hodně změnila. Dnes žiji šťastně a naplněně jako nikdy předtím.

Já, která se dříve těžkopádně plahočila životem s obrovským batohem požadavků na sebe i na okolní svět, strachovala se a nevěřila si, nyní kráčím životem s lehkostí, radostí a důvěrou. Prošla jsem komplexní proměnou, která se projevila na všech úrovních mého života.

Ačkoli faktorů ovlivňujících změnu bývá vždycky více, vím, že to hlavní, co mi pomohlo se změnit, vyrůst a vykvést, byla psychoterapeutická práce s tělem.

Zahrnutí těla do procesu osobnostní změny považuji za zásadní. Zažila jsem to na sobě i to viděla během práce se svými spolužáky z výcviku či později se svými klienty.

V tomto článku bych ráda objasnila, proč je dobré využívat potenciál našeho těla, a to nejen ke změně.

(Jak konkrétně s tělem pracovat uvádím ve svém e-booku a budu se tomu věnovat i v dalších článcích.)

Komplexnost

„Já“ – to nejsou jen mé myšlenky (vědění) a emoce (pocity), ale i mé tělo. Jsme složitými mnohobuněčnými organismy, složitými komplexními systémy, ve kterých jsou jednotlivé části propletené a pospojované.

Chceme-li komplexní změnu (např. cítit se šťastni na všech úrovních), je vhodné do procesu změny zapojit vše.

Nestačí pracovat jen s myšlenkami a myslet pozitivně, například denně si opakovat, co vše dobrého se nám přihodilo. To samo o sobě nás šťastné neudělá. Je třeba to procítit – na emoční a tělesné rovině. Emoce nefungují na povely a dle toho, co si myslíme, že bychom měli cítit. Dokud si jen myslíme, že bychom měli být šťastni, ale necítíme to, nemůžeme být šťastni.

Primárnost…

Zůstaneme-li u toho velmi zjednodušeného dělení našeho já na tělo, emoce a myšlenky, pak tělo (nyní mám na mysli zejména autonomní nervový systém) je z hlediska evoluce to první, co máme.

Je to základ, který je v krizových situacích schopen jednat sám od sebe, ještě dříve než signály ohrožení dojdou do center, která spustí emoce, natož myšlenky.

Kdybychom čekali, než naše mozková kůra vyhodnotí, zda to, co se k nám blíží tak rychle s otevřenou tlamou, je skutečně divoká šelma nebo zda je to nějaká neškodná přerostlá kočička, jež si chce jen hrát, mohlo by nás to stát život.

Dnes už nám sice útok divoké šelmy hrozí málokdy, mechanismus rozpoznávání ohrožení a rychlého jednání však funguje dodnes.

S jeho pomocí jsme schopni rychle stočit volat a jen tak tak se vyhnout protijedoucímu autu. Tuto reakci řídí tělo, resp. v něm uložený autonomní nervový systém. Až později nám dojde, co se stalo, a dostaví se pocity (strachu, vděčnosti a/či jiné) a myšlenky.

Popsané automatické jednání může být samo o sobě zdrojem problémů, zejména když neproběhne celé tak, jak je v nás naprogramováno.

Více o tom, jak přesně reakce těla probíhá a jak to může být zdrojem problémů, píši v následujícím článku Jak se nám ukládají problémy do těla.

Většina našich problémů je způsobena právě tady – na úrovni těla. Zde problémy vznikají a až odsud se na ně nabalují emoce a myšlenky s nimi související. Nejvhodnější proto je řešit je na té úrovni, na které vznikly.

    ⇓

= Základ, na kterém vše stojí

Představíme-li si tři uvedené části jako vrstvy, z evolučního hlediska je hierarchie jasně daná. Základnu tvoří tělo, jsou to základy domu našeho já, nad touto vrstvou leží emoce, ty představují pomyslné zdi domu, a až nahoře leží myšlenky, střecha našeho domu.

Budeme-li pracovat na základech domu, změní to celý dům. Samotná výměna došek na střeše však nemusí příliš změnit, byť může samozřejmě leccos ovlivnit, například tím, že do domu přestane zatékat.

To je ten důvod, proč ke změně nestačí jen vědět, jak na to.

Spousta lidí ví, co by měli či neměli dělat, aby se změnili (zhubli, přestali kouřit, měli víc energie…), samotné vědění ale změnu nedělá. Stejně tak nekonečná analýza problému, která se nás nedotkne hlouběji, nám moc nepomůže. Pochopení problému může být důležité, ale je třeba, abychom ze střechy sešli níže, pocítili to a nejlépe to prožili plně v těle.

Paměť těla

Naše těla disponují obrovskou pamětí.

Krom výše zmíněné paměti na pradávné zkušenosti, která je společná všem lidem i většině živočichů, si také každý z nás v buňkách těla neseme svoji rodovou paměť. Každá mateřská buňka při svém dělení předá dceřiné buňce veškerou informační databázi. Lze si tak předávat životní zkušenosti z generace na generaci.

V neposlední řadě se do našeho těla ukládají naše osobní životní zkušenosti od našeho narození, resp. už od početí.

Toto vše, co je otištěno v našem těle, se nejlépe mění prací s tělem.

Tělo ví a nikdy nelže

Naše těla jsou velmi moudrá. Znají odpovědi na většinu našich otázek. Je však potřeba naučit se jim rozumět a naslouchat jim.

Sáhodlouhé analyzování problémů, nekonečné přemítání a převalování problémů v hlavě i snaha řešit je, je-li pouze v myšlenkové rovině, nás může přivést na scestí. Má zkušenost je, že pak lze snadno zabřednout v kruhu, který nikam nevede, a jen stále chodit kolem horké kaše a okecávat to a okecávat.

Zapojím-li i tělo, dostávám se mnohem rychleji a mnohem efektivněji k podstatě.

Tělo vyjeví pravdu a prozradí na nás i to, co bychom měli problém si na úrovni mysli jen pomyslet, natož si to přiznat. Využijme toho. Nechme ho promlouvat a všímejme si, co vyjadřuje.

Naše tělo nikdy nelže. Klamavé mohou být pouze naše interpretace.

Další důvody, proč je důležité pracovat s tělem, najdete v navazujícím článku Jak se nám ukládají problémy do těla.

Pavla Kupčo

Psycholožka, bodyterapeutka a matka. Na základě svých zkušeností (osobních i profesních) pomáhá ženám lépe zvládat jejich emoce, aby nemusely bouchat vzteky a křičet na své děti. Pomáhá jim zažívat více klidu, lásky a harmonie.

K přijetí, prožití a transformaci hněvu používá nejen techniky práce s myslí, ale i s tělem. Zahrnutí těla umožňuje rychlejší a efektivnější změny.

Inspiruje, jak růst se svými dětmi i se svým hněvem.

Je autorkou e-booku Papiňák pod kontrolou: Jak přestat křičet na své dítě, meditace Dobrá máma a on-line kurzu Jak méně křičet a žít ve větší harmonii se sebou samou i se svými dětmi.

Její příběh si můžete přečíst zde.

Chcete se podělit o své dojmy a zkušenosti? Máte dotaz? Pište do komentářů:

comments

Níže zadejte své křestní jméno a e-mail

 

Pošlu Vám e-book Z bouchajícího papiňáku laskavou mámou. A spolu s ním získáte i pravidelnou dávku inspirace, jak žít šťastněji a vyrovnaněji (nejen) s dětmi.

 

 

Váš e-book už je na cestě k vám!