Víte, že kašel souvisí s hněvem? Chcete vědět jak? Tušíte, co vám dítě svým kašlem sděluje? A co s tím? O tom všem je dnešní článek, ve kterém se zamýšlím nad poselstvím, které nám nese kašel našeho syna.

Můj syn už zase kašle. Nejraději bych to neslyšela. Dělala, jako že nic, a doufala, že když kašli nebudu věnovat pozornost, zmizí. Znám tento svůj obranný mechanismus a bohužel vím, že nefunguje.

Co tedy dělat? Poté, co si začínám připouštět realitu, že mé dítě kašle, přichází obavy a vztek. Jak moc nám to zkříží plány? Co vše budu muset následující týden odvolat?

Cítím odpor. Nechci to řešit. Nechci řešit, jestli je to už na zrušení školky nebo ne, jak mám uzpůsobit objednané záležitosti (třeba výměnu pneumatik), jestli bude třeba zrušit pro mne důležitou schůzku, kterou mám za dva dny, a dětskou oslavu, která je za týden.

Jsem naštvaná. Mám vztek, že bych s ním měla být zas doma, přijít o všechen čas na práci i o domluvená setkání, na která jsem se tolik těšila.

A také cítím strach, aby nenakazil dcerku, které je sotva pár měsíců.

Zlobím se. Proč neposlechl babičku a běhal po zahradě jen v krátkém rukávu a trenýrkách, když bylo večer už chladno?

Nebo mohl něco chytit od muže? Ten říkal, že se o něj něco pokouší. Rozhodně spolu ale neměli lítat venku a neměl si hrát s vodou a promáčet se, když už byl načatý.

Proč mi to syn dělá? Proč utíká do nemoci?

Respektive: Proč si to dělám já? Dobře vím, že on mi nedělá nic schválně. Neumí se s něčím vypořádat jinak, tak si bere na pomoc nemoc. Proč? Co mi tím zrcadlí? Co nám tím říká?

O čem to je?

Na fyziologické rovině je kašel velmi důmyslný mechanismus, který nám pomáhá dostat něco ze sebe ven (hlen či jakékoli cizorodé těleso blokující či dráždící dýchací cesty).

Stejně tak na psychologické rovině. Je to obranná akce, která nám pomáhá něco ze sebe dostat ven. Většinou nějaké spolykané emoce, které jsme dostatečně nevyjádřili.

Kašel je o hněvu a agresi, kterou není možné vyjádřit jinak (nebo to v danou chvíli jinak neumíme). A tak se vybíjí tělesně.

S pomocí kašle můžeme na někoho a na něco kašlat. Na něco se vykašlat.

A také snáze obhájit svůj prostor a své hranice. Kašlem si můžeme zajistit, aby se k nám nikdo příliš nepřibližoval.

 

Vnímáte tu podobu s hněvem?

Kašel, stejně jako hněv, tedy není sám o sobě jen špatný. Má svůj význam a přišel nám pomoci. Jen je třeba pochopit jeho poselství, zachytit jeho zprávu. Pak jej lze využít ke svému růstu. Pomáhá nám žít ve větší rovnováze, plněji a šťastněji.

Na koho se může syn zlobit? Vůči komu by chtěl být agresivní, ale nemůže?

Mohl by se zlobit na:

  • Víťu.

Ten jej ve školce prý opakovaně bouchal. A syn mu pak na konci dne tedy také jednu vrazil. Lopatičkou do zad, když jim Víťa stále boural jejich stavbu a nenechal si říct, ať to nedělá.

  • Na dozor ze školky.

Ale dospělí ve školce řešili až tu poslední ránu. Neviděli nebo neřešili ty předchozí. Neviděli tu zbořenou stavbu. Byl kárán.

  • Na babičku

Která mu nedovolí vše, co chce. Nenechá se na cokoli ukecat tak, jako děda. Dodržuje pravidla, která stanovila máma. A stále hlídá, jestli je dost oblečený.

  • Na dědu

Říkal mu, že je slabý, protože brečí. A že si s ním bude hrát, jen když nebude projevovat smutek či vztek.

  • Na ségru

Dostává se jí tolik matčiny pozornosti! A nejen matčiny. Všichni se rozplývají nad miminkem a je jí dovoleno dělat věci, na které on už je prý velký.

  • Na mámu

Od té doby, co se narodila ségra, si s ním méně hraje a věnuje mu méně pozornosti.

  • Na tátu

Za to, že chodí do práce a není pořád s ním. A nechce s ním chodit každý večer spát.

 

A to jistě není vše. Důvodů k hněvu by se určtiě dalo najít více.

Souvislosti

Kdy se kašel objevuje? Kdy je silnější a kdy slabší? Lze tu najít nějaké souvislosti?

Je zajímavé, že se kašel synovi objevuje vždy koncem týdne, většinou o víkendu. A většinou poté, co byl s babičkou a dědou.

  • Je s nimi jinak oblečen, než když je ve školce či s námi?
  • Když je s babičkou a dědou, je většinou méně se mnou (využívám ten čas na práci či oddech). Dává mi to pak nevědomky sežrat?
  • Ale beze mne je i když je jen výhradně s tátou a v těchto chvílích kašel většinou „nechytá“. Může to být reakce na menší přítomnost nás rodičů? Může mít pocit, že na něj kašleme a tak on pak kašle na nás? Nebo si jen potřebuje vynahradit čas s námi a silný kašel mu to umožní (být doma s rodičem místo školky)?

 

Někdy mám pocit, že nejvíc kašle večer, kdy se rozhoduji, zda půjde či nepůjde do školky, a pak ráno. Ve školce (kam chodí tři dny v týdnu) většinou kašle méně.

  • Je to tím, že věnuji kašli více pozornosti a tak jej více vnímám?
  • Je možné, že kašle víc v mé přítomnosti? Že je kašel signálem vysílaným mně? Většinou však, i když je jen se mnou, kašel kolísá a přes den kašle méně než ráno a večer.
  • Nebo je v tom nějaká objektivní fyziologická příčina – změna polohy do lehu či z lehu, která jej dráždí ke kašli?

 

Na výše uvedené otázky nemám jasné odpovědi, ale přijde mi zajímavé si je kláast a přemýšlet o nich.

Co s tím?

Čekáte recept na rychlé vyléčení? Tak ráda bych ho měla! Ale bohužel nemám.

Docházím k poznání, že o rychlé odstranění kašle vůbec nejde A přiznám se, že to býval můj primární důvod, proč se kašlem zabývat. Doufala jsem, že když odhalím příčinu a pojmenuji nevyjádřené emoce, kašel hned zmizí. Nikdy se tak nestalo.

To ale neznamená, že by hledání, proč se to děje a jaké mohou být psychické příčiny nemoci, nemělo význam. Má to význam.

 

Přijetí

A dalším významem a poselstvím, aspoň v našem případě, je naučit se kašel (lépe) přijímat. A možná nejen kašel, ale všechny ne-moci. A možná nejen ne-moci, ale jakékoli změny plánů a vůbec prostě běh života.

Kašel může být pobídkou ke zpomalení – toho, kdo jej „chytil“ i celé rodiny. Výstražné světlo, které po nás chce, abychom zpomalili či se úplně zastavili. Zamysleli se nad tím, co je důležité. A možná si i odpočinuli. Nestačí to jen chápat, ale je třeba na základě toho i konat.

Došlo mi, že čím víc kašel nechci, tím víc se nás drží. Nefunguje ignorování ani boj s ním. Jediné, co mi funguje, je přijetí.

Ale nikoli ve smyslu: „Hele, já tě přijímám, pochopila jsem, proč jsi přišel, fakt už to vím, tak prosím zas rychle upaluj o dům dál.“ Aneb přijímání na oko; na chvíl; pod podmínkou, že…

Přiznávám, že mám stále k tomuto postoji tendenci. 😉

Nýbrž ve smyslu: „Vítej. Ráda se podívám na to, co jsi nám přišel říct a ukázat. Díky za tvé poselství. Jsem vděčná za to, co mne učíš a že mi pomáháš žít ve větší rovnováze. Zůstaň tu s námi tak dlouho, jak bude třeba.“

Přiznávám, že zaujmout tento postoj je pro mne většinou dost těžké. 😉

Vnímám však, že tudy vede naše cesta.

 

Kudy vede ta vaše? Co učí kašel (nejen o hněvu) vás?

P.S.: Ale nezůstáváme pouze u analýzy a přijímání. Kašel léčíme i pomocí dalších prostředků. To s tím není v rozporu. Na rychlejší návrat ke zdraví nám pomáhá cibule (v nejrůznějších podobách), čaj z divizny, obklady na hrudník, masáž hrudníku, tkáňové soli a když je nejhůř, tak i homeopatie. Jen je třeba tyto podpůrné prostředky brát jako podpůrné – podporují návrat ke zdraví, ovšem v tempu, kterého je nám třeba.

P.P.S.: Článek jsem z velké části napsala v dubnu (proto například píšu o výměně pneumatik), dopisuji jej až nyní, kdy je opět znovu aktuální. A světě div se, když se mi daří synův kašel přimout a smířit se s tím, že budu muset všechny plány přeměnit, má kašel mírnější průběh a některé plány možná ani nebude třeba měnit a věci rušit.

P.P.P.S.: Pokud chcete víc porozumět hněvu, hlavně tomu vlastnímu (ale i hněvu svého dítěte, základ je stejný), a zmenšit tak pravděpodobnost, že vám jej bude muset vaše dítě zrcadlit a ukazovat skrze svůj kašel, mrkněte sem.

Pavla Kupčo

Psycholožka, bodyterapeutka a matka. Na základě svých zkušeností (osobních i profesních) pomáhá ženám lépe zvládat jejich emoce, aby nemusely bouchat vzteky a křičet na své děti. Pomáhá jim zažívat více klidu, lásky a harmonie.

K přijetí, prožití a transformaci hněvu používá nejen techniky práce s myslí, ale i s tělem. Zahrnutí těla umožňuje rychlejší a efektivnější změny.

Inspiruje, jak růst se svými dětmi i se svým hněvem.

Je autorkou e-booku Papiňák pod kontrolou: Jak přestat křičet na své dítě, meditace Dobrá máma a on-line kurzu Jak méně křičet a žít ve větší harmonii se sebou samou i se svými dětmi.

Její příběh si můžete přečíst zde.

Chcete se podělit o své dojmy a zkušenosti? Máte dotaz? Pište do komentářů:

comments

Níže zadejte své křestní jméno a e-mail

 

Pošlu Vám e-book Z bouchajícího papiňáku laskavou mámou. A spolu s ním získáte i pravidelnou dávku inspirace, jak žít šťastněji a vyrovnaněji (nejen) s dětmi.

 

 

Váš e-book už je na cestě k vám!