„Já chci taky malovat!“ křičí, když vidí, jak beru do ruky řasenku. Nechci mu říkat: „To nejde.“ „To nemůžeš.“ „Na to seš ještě malej.“ „Jsi přeci kluk a kluci…“ Sama ty věty nemám ráda. Ostatně, proč by si to nemohl vyzkoušet?
Podávám tedy synovi starou, téměř vyschlou řasenku. Párkrát už si s ní hrál. Nikdy ji neotevřel. Září mu oči, když přebírá tu vzácnou věc, s kterou máma občas kouzlí před zrcadlem.
„To NEJDE!“ rozčiluje se poté, co se snažil vší silou oddělit tahem víčko od tuby. Pozoruji, jak celým jeho tělem zmítá hněv.
„Já vím, to víčko je totiž šroubovací,“ odpovídám a v klidu se maluji. „Šroubovací,“ opakuje po mně a já přes zrcadlo vidím, jak při těch slovech mění taktiku a bez zaváhání náhle řasenku zručným grifem otvírá. Pak s ní zaujatě šermuje před očima. Podobně, jak to činím já.
Stačilo jedno slovo. Malé navedení. A měl to.
Někdy se vztekáme jen proto, že nevíme, jak na to. A přitom stačí drobné navedení a můžeme si ušetřit spoustu nervů.
Jedno takové navedení (a nemalé) jsem pro vás právě dopsala. Jmenuje se Papiňák pod kontrolou: Jak přestat křičet na své dítě a je o tom, jak pracovat se svým hněvem, aby vám sloužil, nikoli vás ovládal.
Chcete-li si ušetřit spoustu nervů a zažívat více rodinné pohody a klidu (bez zbytečného křičení a vztekání se), je tu pro vás. Najdete jej tady.
K přijetí, prožití a transformaci hněvu používá nejen techniky práce s myslí, ale i s tělem. Zahrnutí těla umožňuje rychlejší a efektivnější změny.
Inspiruje, jak růst se svými dětmi i se svým hněvem.
Je autorkou e-booku Papiňák pod kontrolou: Jak přestat křičet na své dítě, meditace Dobrá máma a on-line kurzu Jak méně křičet a žít ve větší harmonii se sebou samou i se svými dětmi.
Její příběh si můžete přečíst zde.
