Asi to znáš. Náročný den a starší dítě ubližuje mladšímu, nereaguje ani na páté napomenutí. Do toho všude nepořádek. Oba křičí. A ty najednou také křičíš.
A pak si to možná zase vyčítáš, že jsi to nezvládla s klidem.
Snaha zvládnout to – křik – výčitky – je běžný vzorec, ve kterém jede spousta rodičů. Nejsi první ani poslední. I já jsem v něm chvíli jela. Naštěstí už nejedu.
V tomto článku se dozvíš, kde vidím hlavní příčinu našeho křiku a jak i ty můžeš vystoupit z toho koloběhu křičení a následných výčitek a stát se laskavější mámou. Možná ti chybí jen 2 věci a mohlo by být vše jinak.
Kde jsi?
Vstáváš s nimi a vstáváš k nim, když nemohou spát. Chystáš jim snídani a připravuješ svačinu. Hraješ si s nimi, foukáš bolístky a odpovídáš na jejich všetečné otázky. A k tomu vaříš, uklízíš, pereš. A možná máš dokonce ještě svoji práci. Zkrátka děláš pro ně často první poslední a snažíš se je vést tak, aby z nich vyrostli moudří, slušní a šťastní lidé.
Ale kde jsi v tom ty? Nezapomínáš při vší té péči o děti občas na sebe? Kdy jsi naposledy měla čas jen pro sebe? Na své koníčky. Na relaxaci. Máš ho dost? Máš ho pravidelně?
A jak moc vnímáš sebe v průběhu dne, kdy jsi s dětmi? Dokážeš postřehnout včas, že už se tlačíš někam, kde ti není dobře? Dokážeš si všimnout svých nerealistických požadavků, které tě drtí, a včas si trochu ulevit?
Nebo tě na tu přemíru napětí upozorní až výbuch hněvu, kdy už je to neudržitelné a žene se to ven? Potřebuješ hněv, aby ti ukazoval tvé hranice?
Co s ním?
Možná na sobě už nějaký čas pracuješ a postupně ti i jde nacházet si na sebe trochu času. Možná jsi hodně četla a víš, že perfekcionismus je cesta do pekel a tak se snažíš postupně ubírat a nechtít vše na 100 %. Ale přesto je toho někdy moc.
Mateřství je plné náročných situací. Naše děti umí nacházet a osvětlovat nová a nová zákoutí nás samých a upozorňovat nás na to, co ještě nemáme vyřešené, v čem nejsme ještě úplně opravdoví. A jde jim to skvěle.
Navzdory všem meditacím a cvičením pro klidnou mysl (a upřímně, kolik z nás jim věnuje dennodenně dostatek času?) se občas objeví hněv. Je to základní emoce, která k životu patří. Umíš s ní zacházet? Víš, co s ní? Víš, že hněv je tvým ochráncem, který ti může pomoci žít ve větším souladu se sebou samou?
Co tedy potřebuješ?
Spousta žen by řekla, že potřebují návod a ty správné techniky, jak se lépe ovládat. Já však vnímám, že techniky jsou až to poslední, co se potřebujeme naučit.
Chybí nám základ, na kterém lze stavět.
Potřebujeme nejprve cítit více lásky.
Potřebujeme více podpory.
Potřebujeme nejprve vydechnout, více zvolnit, dělat méně, nikoli více. A potřebujeme pouštět. Zbavovat se toho, co už nám neslouží, těch starých vzorců, které už nejsou funkční, ačkoli kdysi dávno měly své opodstatnění. Potřebujeme udělat v sobě nejprve prostor.
Přijetí
Chtěla bych, abys věděla, že i když občas křičíš, nejsi špatná máma. Neznamená to, že jsi selhala či že selháváš.
Jsi v procesu učení. A k učení patří i sem tam nějaký ten přešlap. Jak jinak bys mohla poznat, kudy cesta nevede?
Prosím, nebičuj se za své domnělé chyby. Strachem z chyb a výčitkami svědomí na sebe jen nakládáš víc a ubíráš se tím o sílu řešit věci s větší klidem. Je to začarovaný kruh.
Učíš se. Zkoušíš, co funguje a co nikoli. A je to tak v pořádku.
Pokračuj v tom a přijmi, že mateřství je cesta plná objevování, nikoli cílová stanice jak vystřižená z reklamy na rodinnou pohodu.
Nadechni se. Vydechni. A věz, že děláš to nejlepší, co umíš. Vše je v pořádku.
3 pilíře
Ty dvě základní věci, resp. dovednosti, které většině z nás chybí, abychom zvládaly i náročné situace s klidem a nadhledem, bez křiku a výbuchů hněvu, jsou sebeuvědomování (to je ono Kde jsi? v tomto článku) a efektivní zacházení s emocemi (to je ono Co s ním?).
Obojí se dá naučit. Nikdy není pozdě.
Jen je k tomu třeba přidat laskavost (třetí pilíř). Jen v laskavém bezpečném prostředí se můžeme učit snadno a rychle. Náš mozek nefunguje dobře v prostředí výhrůžek a přílišného tlaku.
Závěr
Ano, lze méně křičet a zažívat více lásky. Ano, lze být ještě laskavější mámou. Ta cesta ale začíná laskavostí k sobě. A tak nejprve pořádně vydechni a dej nejdřív více pozornosti a péče sobě.
Jak? Začni tím prvním, co tě napadne, když čteš o tom, že bys k sobě měla být laskavější a dopřát si více péče. Začni jakkoli. Hlavně ale začni. Nelze to udělat špatně. Jakýkoli krok se počítá.
Nechceš-li na to být sama, uvítáš-li inspiraci, podporu a pomoc, jak být k sobě laskavější, jak se učit lépe se vnímat, jak si nacházet více čas na sebe a jak lépe zvládat svůj hněv, přidej se k nám do on-line kurzu. Možnost vstoupit trvá jen chvíli. Pak se brány kurzu zas na čas uzavřou.
K přijetí, prožití a transformaci hněvu používá nejen techniky práce s myslí, ale i s tělem. Zahrnutí těla umožňuje rychlejší a efektivnější změny.
Inspiruje, jak růst se svými dětmi i se svým hněvem.
Je autorkou e-booku Papiňák pod kontrolou: Jak přestat křičet na své dítě, meditace Dobrá máma a on-line kurzu Jak méně křičet a žít ve větší harmonii se sebou samou i se svými dětmi.
Její příběh si můžete přečíst zde.
