Nedávno jsme měli rozepři s mužem. Ráda bych pomocí toho příběhu ukázala jednu důležitou věc o hněvu a připomněla vám základní podmínku, která musí být splněna, aby se mohl hněv rozpustit. Nejen v partnerských vztazích.

Závěr dovolené jsme si chtěli zpříjemnit společnou večeří v restauraci

Ke konci poměrně poklidné dovolené u moře jsme si šli sednout na večeři. Během večeře chtěl syn čůrat. Muži se nechtělo jít ho doprovodit, tak jsem šla já. (Záchod byl přes ulici, tak jsem synovi potřebovala ukázat, kam přesně má jít.)

Po chvíli chtěla jít zase na záchod dcerka, ač jsem tam s ní už chvíli před tím, než nám přinesli večeři, byla. Nebyla jsem si jistá, jestli je to fakt tak akutní nebo se jí tam spíš líbil větrák na ruce nebo něco jiného. Každopádně jsem si netroufla to podcenit.

Tuze se mi však nechtělo jít. Ani poprvé, natož teď už potřetí. Chtěla jsem v klidu dojíst. Miluji, když mohu jíst v klidu a pomalu. Velmi nerada ten proces přerušuji. Muži se však též nechtělo a tvrdil, že s holkou musím jít já. A tak jsem zase šla. Celou cestu jsem se však těšila, až si sednu a v klidu to dojím a vychutnám.

 

Odnesli ti salát

Jenže ouha. Když jsme se vracely ke stolu, všichni na mě volali (krom mého muže byla s námi širší rodina): „Odnesli ti salát!“

„Cože?!“ Divila jsem se a začalo to ve mně vřít. „Hm, takže klidné dojedení a závěrečný požitek z jídla je pryč.“ Šlo mi hlavou.

Ptala jsem se muže, jak je to možné, jak se to mohlo stát. Seděli jsme vedle sebe. Nechápala jsem, že mi může nechat odnést jídlo.

 

Jak mi to mohl udělat? Copak není schopnej…

A ano, přiznám se, brala to i úkorně. „Jak MI to mohl udělat?! Copak NENÍ SCHOPNEJ mi aspoň ohlídat jídlo, když už nebyl schopnej doprovodit ani jednou dítě na záchod?! Proč musím VŠECHNO dělat já a o všechno se postarat já sama, jinak to nemám?“

Jo jo, pozice oběti a zobecňování, vytahování starých příkoří a chycení se do limitujících přesvědčení, která mi rozhodně neslouží. Jo jo, i já se do toho chytám. Nejsem ještě osvícená a vždycky nad věcí.

Výše uvedené jsem si říkala v duchu, nevyslovovala jsem to nahlas, i jsem v danou chvíli měla nadhled a viděla, do čeho se to chytám, ale neuměla jsem se od toho úplně odpojit. Skoro bych řekla, že se mi asi ani nechtělo. Jela jsem si na té vlně hněvu, která umí být i opojná.

Nechtěla jsem to polknout a rychle přesměrovat. Potřebovala jsem chvíli času se s tím vším srovnat.

Zarytě jsem mlčela, mračila se a zpracovávala si to v sobě.

Muž mi nabídl, že mi objedná nový salát. Nechtěla jsem.

 

Ty si musíš vždycky najít nějaký problém

„Ty si musíš vždycky najít nějaký problém, že jo?!“ řekl mi pak a tím přidal pořádné poleno pod můj kotel.

„Cože? On mi jako vyčítá, že hledám problémy, že mám se vším problém, že jsem problémová, že tu všem akorát kazím dovolenou?!“ A už to jelo… V mžiku se aktivovala spousta mých evidentně dosud nedostatečně zpracovaných témat – že jsem divná, jiná, problémová, nepřizpůsobivá, mám abnormální požadavky a potřeby… No, bylo tam toho hodně.

 

Hněv se rozpouští jen tehdy, je-li vyslyšen

A pointa?

Hněv se může rozpustit jedině tehdy, je-li uznán. Potřebuje být vyslyšen a pochopen.

Zpětně jsem si uvědomila, že to hlavní, co jsem potřebovala od svého muže, bylo uznání mých pocitů – nebo aspoň to, aby je neznevažoval.

A potřebovala jsem to samozřejmě i od sebe. Nebo hlavně od sebe? Dovolit si nechat se vyvézt z míry a povolit si, že mohu cítit hněv kvůli něčemu tak přízemnímu jako je kus jídla. 😉

 

Přesah

Samozřejmě nešlo jen o ten salát. Ten byl jen vrchol ledovce…

A uznání potřebují všechny naše emoce. Náš hněv i hněv našich dětí. A nejen hněv.

 

Více o hněvu a o tom, jak s ním zacházet, najdete v e-booku Papiňák pod kontrolou.

Pavla Kupčo

Níže zadejte své křestní jméno a e-mail

 

Pošlu Vám e-book Z bouchajícího papiňáku laskavou mámou. A spolu s ním získáte i pravidelnou dávku inspirace, jak žít šťastněji a vyrovnaněji (nejen) s dětmi.

 

 

Váš e-book už je na cestě k vám!

Níže zadejte svůj e-mail.

Pošlu Vám e-book Z bouchajícího papiňáku laskavou mámou. A spolu s ním získáte i pravidelnou dávku inspirace, jak žít šťastněji a vyrovnaněji (nejen) s dětmi.

Vaše osobní údaje (jméno, e-mailová adresa) jsou u mě v bezpečí a budu (Mgr. Pavla Kupčo, IČ: 04883187, se sídlem K parku 298, 251 01 Nupaky) je na základě vašeho souhlasu zpracovávat podle zásad ochrany osobních údajů , které vycházejí z české a evropské legislativy.

Stisknutím tlačítka vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním potřebným pro zaslání e-booku a dalších newsletterů ode mě, které se budou týkat souvisejícího tématu.

Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat kliknutím na tlačítko ODHLÁSIT v každém zaslaném e-mailu.

You have Successfully Subscribed!